Mars

Mars je planeta Sluneční soustavy, čtvrtá od Slunce. Někdy je též označován jako Rudá planeta, podle charakteristického zabarvení na obloze z pohledu ze Země.

Mise na Mars

Od roku 1960 je cílem řady automatických výzkumných sond (dodnes kolem 50 pokusů, přibližně polovina sond úspěšných) a potenciálním cílem pro návštěvu člověka. Jde hned po Měsíci o druhé těleso v naší sluneční soustavě, kterému je věnována velká pozornost.

Přímé mise na Mars ze Země startují nejčastěji v době takzvaných startovacích oken, která nastávají jednou za přibližně dva roky a trvají přibližně měsíc (za cenu větší spotřeby paliva je lze prodloužit). Je to dáno ekonomikou letu a z toho vyplývajícím tvarem dráhy. Sonda letí po půlelipse a proto musí ze Země startovat v takový čas, aby za 9 měsíců, po dosažení dráhy Marsu, byl na stejném místě i Mars. Taková poloha planet se opakuje přibližně jednou za dva a čtvrt roku.

Historie

V historii byla pro svou nápadně narudlou barvu symbolem válek.

Artefakty

Během automatizovaných misí bylo pořízeno mnoho fotografií. Na některých záběrech byly zachyceny objekty a předměty, které svým vzhledem vzbuzují v pozorovateli dojem, že by mohlo jít o něco, co bylo ztvořeno uměle a nebo že by mohlo jít o důkazy života na Marsu a to jak v dávné minulosti, tak v současnosti.

Život na Marsu

Od počátku novodobého zkoumání Rudé panety se vědci mimo jiné zaměřují na možnost existence života na Marsu.

Voda

Vědci z NASA v roce 2015 potvrdili, že vozítko Curiosity našlo geologické důkazy o existenci dávných řečišť. Dle vyjádření serveru National Geographic, vědci z NASA též potvrdili myšlenku, že na Marsu se v dávné minulosti nacházel oceán s objemem 12,4 milionů kilometrů krychlových vody a nacházel by se nejspíš na severní polokouli.

Dr. Geronimo Villanueva řekl v rozhovoru: „Naše studie poskytuje solidní odhady o tom, kolik vody měl v minulosti právě na základě toho, kolik vody se ztratilo ve vesmíru. Díky této práci my můžeme lépe pochopit historii přítomnosti vody na Marsu.“

Dalším zkoumáním bylo díky zmíněné studii zjištěno, že v průběhu let, Mars ztratil 6,5x více vody, než-li je v současnosti zachyceno v jeho polárních ledovcích. Z odhadů vyplývá, že by starobylý oceán pokryl zrhuba 19% současného povrchu planety.

Pokud si chcete udělat lepší představu o jak velkém množství vody se jedná, pak si srovnejte, že Atlantický oceán na Zemi zabírá 17% povrchu.

Mikrobiologický život

Sonda Viking 1 na povrchu Marsu provedla několik testů pro detekci života na mikrobiální bázi. Autorem prvního pokusu byl Dr. Gil Levin, Ph.D. (NASA/sonda Viking): Mikroorganismy dýchají stejně jako vy nebo já nebo cokoliv jiného a vylučují oxid uhličitý. Takže jsme vzali malý vzorek půdy a dali jsme ho do malé nádoby, kde jsme ho po sedm dní neustále sledovali, abychom viděli, zda se v nádobě nevytvářejí bublinky. Výsledek testu byl k našemu překvapení pozitivní. Potvrdil tehdy přítomnost života z hlediska kritériích schválených NASA.

Další test na přítomnost organických látek na povrchu Marsu byl však negativní. Dr. Levin ale uvedl, že tento druhý test se nevyznačoval takovou přesností a citlivostí, jako jím navržený test. Dr. Levinem navržený test vyžadoval, aby ve vzorku půdy bylo přítomno alespoň 30 bakterií, kdežto druhý test vyžadoval přítomnost 3000000 bakterií, jako kriterium pro život.

Vegetace

Sonda Mars Global Surveyor (MGS) pořídila z oběžné dráhy Marsu snímek M08-04688, na kterém je vidět struktura, která svým charakterem připomíná korunu vzrostlého stromu.. Dr. Tom Van Flandern uvedl, že jde o důkaz vegetace na Marsu.

Inteligetní život

Na fotografiích pořízených z oběžné dráhy Marsu nebo přímo z jeho povrchu byly zachyceny desítky kontroverzních předmětů, které svým charakterem připomínají dílo inteligentní civilizace. Nejznámějším je jistě Tvář na Marsu v oblasti Cydonia. Tato oblast sama o sobě obsahuje i další artefakty, které připomínají gigantické pyramidy.