Projekt Manhattan a Velká pyramida v Gíze, Hypotéza c: Porovnání stránek
(stylistická úprava textu) |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | [[ | + | [[Category:Egyptské pyramidy]] |
| − | + | [[File:Kheops-Pyramid.jpg|thumb|upright=2|Chufuova pyramida]] | |
| + | Hypotéza říká, že v rozměrech [[Základní_proporce_pyramid_gízského_komplexu#G1 | Chufuovy (Velké) pyramidy]] je architekty pyramidy zakódována velmi přesná hodnota [https://cs.wikipedia.org/wiki/Rychlost_sv%C4%9Btla rychlosti světla (c)] ve vakuu. | ||
| + | <br/> | ||
| + | <br/> | ||
| + | __TOC__ | ||
| + | <br/> | ||
| + | <br/> | ||
| + | == Základní předpoklady == | ||
| + | Pro hypotézu jsou klíčové tři základní předpoklady. | ||
| + | * Převodní koeficient mezi [[Egyptské_jednotky | královským loktem]] použitým při stavbě pyramidy a [https://cs.wikipedia.org/wiki/Metr#V%C3%BDvoj_definice_v_%C4%8Dase soudobým metrem] je přesně roven 0,5236 (více v samostatném článku [[Možný_vztah_staroegyptského_královského_lokte_a_soudobého_metru | Možný vztah staroegyptského královského lokte a soudobého metru]]) | ||
| + | * [[Základní_proporce_pyramid_gízského_komplexu#G1 | Původní proporce pyramidy]] jsou přesně | ||
| + | ** Základna = 440 loktů | ||
| + | ** Výška = 280 loktů | ||
| + | * Architekti pyramidy zakódovali vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí, do časové jednotky velmi blízké soudobé [https://cs.wikipedia.org/wiki/Sekunda sekundě] | ||
| − | + | == Výpočet == | |
| + | Navrhovány jsou dvě varianty velmi přesného výpočtu rychlosti světla. Obě varianty mají společný základ, vedou ke shodnému výsledku a liší se pouze způsobem korekce výchozí hodnoty (základu). Chyba výsledku je méně než <math display="inline">2 \text{ }mm.s^-1</math>. Při obrovské rychlosti světla je chyba méně než 2 milimetry za sekundu opravdu minimální. | ||
| + | <gallery widths=490px heights=320px perrow=0 mode="nolines"> | ||
| + | File:LS_schema2_pyramid.png|Obr.1 | ||
| + | File:LS_schema2_floor.png|Obr.2 (vlomení znázorněno jen u [B,C]) | ||
| + | </gallery> | ||
| + | <br/> | ||
| + | <br/> | ||
| + | Rychlost světla je <math display="inline">\text{c} = 299792458\text{ }m.s^-1 = 572560080,2139\ldots loket.s^-1</math>. Někteří badatelé již upozornili na fakt, že pokud od sebe odečtou délku kružnice opsané okolo nevlomené podstavy a délku kružnice vepsané do nevlomené podstavy, získají hodnotu velmi blízkou rychlosti světla (viz. oranžové kružnice na Obr. 2). Tedy <math display="inline">\text{c} \approx (\pi*\text{Úhlopříčka} - \pi*\text{Základna}) * 10^6</math>. | ||
| + | Zcela ekvivalentně lze vztah vyjádřit jako <math display="inline">\text{c} \approx \pi*(\text{Úhlopříčka} - \text{Základna}) * 10^6</math>, tedy jako délku červené kružnice o poloměru [Y,A] * <math display="inline">10^6</math> (viz. Obr. 2). | ||
| + | Pro údaje v loktech vychází 572567725,21017... a přepočteno na metry je to 299796460,9200...<br/> | ||
| + | Tato konstrukce je výchozím základem i pro předkládanou hypotézu, která k tomu navíc přidává korekci, takže rychlost vyjde téměř přesně. Korekce je dána mírou vlomení stěn pyramidy, což se jako korekce nějakého údaje logicky přímo nabízí (je to velká komplikace při stavbě, kladoucí další nároky na už tak neuvěřitelný počin, a tak je pravděpodobné, že má nějaký zásadní účel). Pro získání přesné rychlosti světla musí být vzdálenost bodů X a L (viz. Obr. 1, Obr.2) rovna přesně | ||
| + | <br/> | ||
| + | <math>[\text{X,L}]=\frac{\text{Základna}}{\text{Výška}}=\frac{11}{7}=1,57143\ldots loktů = 1\text{ }loket\text{ }a\text{ }16\text{ }prstů</math> | ||
| + | <br/> | ||
| + | Tato hodnota odpovídá proporcím pyramidy, respektive je jimi přímo definována jako podíl Základna/Výška, a vede na konkávnost stěn cca 0,82°, což je blízko středu uváděného naměřeného rozmezí konkávnosti stěn 0,5°-1° (viz. [[Základní_proporce_pyramid_gízského_komplexu#G1 | Základní proporce pyramid gízského komplexu, G1, karta pyramidy]]). | ||
| + | <br/> | ||
| − | + | === 1. varianta korekce === | |
| + | Tato varianta není univerzální, správně funguje pouze pro výpočet v loktech. | ||
| + | Korekce pracuje s obsahem pravoúhlého trojúhelníku [S,X,V] (viz. Obr. 1). Ve vlomené pyramidě existují 4 takové pravoúhlé trojúhelníky. Hodnota korekce je rovna | ||
| + | <br/> | ||
| + | <math>\text{k}=\frac{\text{Obsah [S,X,V]}}{4}=\frac{30580}{4}=7645</math> | ||
| + | <br/> | ||
| + | tedy | ||
| + | <br/> | ||
| + | <math display="inline">\text{c} \approx (572567725,21017\ldots - 7645) = 572560080,21017\ldots loket.s^-1</math> | ||
| + | <br/> | ||
| − | == | + | === 2. varianta korekce === |
| − | < | + | Tato varianta je univerzální, funguje správně pro výpočet v loktech i metrech (nepracuje s obsahem). Korekce pracuje se vzdáleností bodů [S,X] (viz. Obr. 1 a Obr. 2). |
| + | Hodnota korekce je rovna | ||
| + | <br/> | ||
| + | <math>\text{k} = 35 * [S,X] = 7645\text{ loktů} = 4002,922\text{ metrů}</math> | ||
| + | <br/> | ||
| + | tedy | ||
| + | <br/> | ||
| + | <math display="inline">\text{c} \approx (572567725,21017\ldots - 7645) = 572560080,21017\ldots loket.s^-1</math> | ||
| + | <br/> | ||
| + | a | ||
| + | <br/> | ||
| + | <math display="inline">\text{c} \approx (299796460,9200\ldots - 4002,922) = 299792457,9980\ldots m.s^-1</math> | ||
| + | <br/> | ||
| + | <br/> | ||
| + | Na první pohled není zřejmé, proč je to právě konstanta 35, kterou je násobena vzdálenost [S,X]. U pyramidy se nedochoval pyramidion a součástí této hypotézy je předpoklad, že výška pyramidionu byla 8 loktů, a tedy, že pyramidion měřil přesně třicetipětinu celkové výšky pyramidy. Počet stupňovitých vrstev od základny k úrovni stropu královniny komory je také 35. | ||
| − | + | == Argumenty proti hypotéze == | |
| + | === Délka lokte v metrech === | ||
| + | Na použitém koeficientu 1 loket = '''0,5236''' metru závisí rychlost světla vyjádřená v loktech za sekundu = 572560080,2139. V egyptologických kruzích však neexistuje shoda ohledně přesného koeficientu pro přepočet mezi metrem a loktem. Pokud by byl koeficient i jen nepatrně odlišný, bude odlišná i hodnota rychlosti světla vyjádřená v loktech za sekundu, zatímco hypotézou vypočtená hodnota, která vychází přímo z údajů v loktech, zůstane stejná. | ||
| − | == | + | === Sekunda === |
| − | + | Rychlost světla je definována jako vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za 1 sekundu. Architekti pyramidy by museli vědět, jak dnes definujeme sekundu nebo pracovat s časovou jednotkou extrémně blízkou soudobé sekundě. | |
| + | |||
| + | === Nejistá hodnota vlomení stěn === | ||
| + | Hodnota vlomení = 11/7 lokte není potvrzena a jedná se tedy o pouhou spekulaci. | ||
| + | |||
| + | === Komplikovaná konstrukce === | ||
| + | Postup není úplně intuitivní. Základem pro výpočet je kružnice, což ze samotného tvaru pyramidy nijak návodně nevyplývá. Před korekcí je navíc nutné posunout desetinnou čárku v základu o 6 míst (násobit základ konstantou = 1 milion). | ||
| + | <br/> | ||
| + | <br/> | ||
| + | <br/> | ||
Aktuální verze z 25. 7. 2023, 11:23
Hypotéza říká, že v rozměrech Chufuovy (Velké) pyramidy je architekty pyramidy zakódována velmi přesná hodnota rychlosti světla (c) ve vakuu.
Obsah
Základní předpoklady
Pro hypotézu jsou klíčové tři základní předpoklady.
- Převodní koeficient mezi královským loktem použitým při stavbě pyramidy a soudobým metrem je přesně roven 0,5236 (více v samostatném článku Možný vztah staroegyptského královského lokte a soudobého metru)
- Původní proporce pyramidy jsou přesně
- Základna = 440 loktů
- Výška = 280 loktů
- Architekti pyramidy zakódovali vzdálenost, kterou světlo ve vakuu urazí, do časové jednotky velmi blízké soudobé sekundě
Výpočet
Navrhovány jsou dvě varianty velmi přesného výpočtu rychlosti světla. Obě varianty mají společný základ, vedou ke shodnému výsledku a liší se pouze způsobem korekce výchozí hodnoty (základu). Chyba výsledku je méně než [math]2 \text{ }mm.s^-1[/math]. Při obrovské rychlosti světla je chyba méně než 2 milimetry za sekundu opravdu minimální.
- LS schema2 pyramid.png
Obr.1
- LS schema2 floor.png
Obr.2 (vlomení znázorněno jen u [B,C])
Rychlost světla je [math]\text{c} = 299792458\text{ }m.s^-1 = 572560080,2139\ldots loket.s^-1[/math]. Někteří badatelé již upozornili na fakt, že pokud od sebe odečtou délku kružnice opsané okolo nevlomené podstavy a délku kružnice vepsané do nevlomené podstavy, získají hodnotu velmi blízkou rychlosti světla (viz. oranžové kružnice na Obr. 2). Tedy [math]\text{c} \approx (\pi*\text{Úhlopříčka} - \pi*\text{Základna}) * 10^6[/math].
Zcela ekvivalentně lze vztah vyjádřit jako [math]\text{c} \approx \pi*(\text{Úhlopříčka} - \text{Základna}) * 10^6[/math], tedy jako délku červené kružnice o poloměru [Y,A] * [math]10^6[/math] (viz. Obr. 2).
Pro údaje v loktech vychází 572567725,21017... a přepočteno na metry je to 299796460,9200...
Tato konstrukce je výchozím základem i pro předkládanou hypotézu, která k tomu navíc přidává korekci, takže rychlost vyjde téměř přesně. Korekce je dána mírou vlomení stěn pyramidy, což se jako korekce nějakého údaje logicky přímo nabízí (je to velká komplikace při stavbě, kladoucí další nároky na už tak neuvěřitelný počin, a tak je pravděpodobné, že má nějaký zásadní účel). Pro získání přesné rychlosti světla musí být vzdálenost bodů X a L (viz. Obr. 1, Obr.2) rovna přesně
[math][\text{X,L}]=\frac{\text{Základna}}{\text{Výška}}=\frac{11}{7}=1,57143\ldots loktů = 1\text{ }loket\text{ }a\text{ }16\text{ }prstů[/math]
Tato hodnota odpovídá proporcím pyramidy, respektive je jimi přímo definována jako podíl Základna/Výška, a vede na konkávnost stěn cca 0,82°, což je blízko středu uváděného naměřeného rozmezí konkávnosti stěn 0,5°-1° (viz. Základní proporce pyramid gízského komplexu, G1, karta pyramidy).
1. varianta korekce
Tato varianta není univerzální, správně funguje pouze pro výpočet v loktech.
Korekce pracuje s obsahem pravoúhlého trojúhelníku [S,X,V] (viz. Obr. 1). Ve vlomené pyramidě existují 4 takové pravoúhlé trojúhelníky. Hodnota korekce je rovna
[math]\text{k}=\frac{\text{Obsah [S,X,V]}}{4}=\frac{30580}{4}=7645[/math]
tedy
[math]\text{c} \approx (572567725,21017\ldots - 7645) = 572560080,21017\ldots loket.s^-1[/math]
2. varianta korekce
Tato varianta je univerzální, funguje správně pro výpočet v loktech i metrech (nepracuje s obsahem). Korekce pracuje se vzdáleností bodů [S,X] (viz. Obr. 1 a Obr. 2).
Hodnota korekce je rovna
[math]\text{k} = 35 * [S,X] = 7645\text{ loktů} = 4002,922\text{ metrů}[/math]
tedy
[math]\text{c} \approx (572567725,21017\ldots - 7645) = 572560080,21017\ldots loket.s^-1[/math]
a
[math]\text{c} \approx (299796460,9200\ldots - 4002,922) = 299792457,9980\ldots m.s^-1[/math]
Na první pohled není zřejmé, proč je to právě konstanta 35, kterou je násobena vzdálenost [S,X]. U pyramidy se nedochoval pyramidion a součástí této hypotézy je předpoklad, že výška pyramidionu byla 8 loktů, a tedy, že pyramidion měřil přesně třicetipětinu celkové výšky pyramidy. Počet stupňovitých vrstev od základny k úrovni stropu královniny komory je také 35.
Argumenty proti hypotéze
Délka lokte v metrech
Na použitém koeficientu 1 loket = 0,5236 metru závisí rychlost světla vyjádřená v loktech za sekundu = 572560080,2139. V egyptologických kruzích však neexistuje shoda ohledně přesného koeficientu pro přepočet mezi metrem a loktem. Pokud by byl koeficient i jen nepatrně odlišný, bude odlišná i hodnota rychlosti světla vyjádřená v loktech za sekundu, zatímco hypotézou vypočtená hodnota, která vychází přímo z údajů v loktech, zůstane stejná.
Sekunda
Rychlost světla je definována jako vzdálenost, kterou světlo urazí ve vakuu za 1 sekundu. Architekti pyramidy by museli vědět, jak dnes definujeme sekundu nebo pracovat s časovou jednotkou extrémně blízkou soudobé sekundě.
Nejistá hodnota vlomení stěn
Hodnota vlomení = 11/7 lokte není potvrzena a jedná se tedy o pouhou spekulaci.
Komplikovaná konstrukce
Postup není úplně intuitivní. Základem pro výpočet je kružnice, což ze samotného tvaru pyramidy nijak návodně nevyplývá. Před korekcí je navíc nutné posunout desetinnou čárku v základu o 6 míst (násobit základ konstantou = 1 milion).
