|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| − | '''Mars''' je planeta Sluneční soustavy, čtvrtá od Slunce. Někdy je podle charakteristického zabarvení na obloze z pohledu ze [[Země]] též označován jako '''Rudá planeta''' | + | '''Mapa Piriho Reise''' vznikla počátkem 17. století. Vytvořil ji admirál osmanské říše Piri Reis a zachovala se z ní přibližně pouze třetina, která zobrazuje západní, východní a podle některých interpretací i jižní pobřeží Atlantického oceánu. |
| | | | |
| − | == Mise na Mars ==
| + | Tato mapa pravděpodobně vznikla podle starších předloh, které možná vycházely z ještě mnohem starších zdrojů. Mapa je zakreslena z pozice pozorovatele, který se dívá z oběžné dráhy [[Země]], kde středem pozorování je oblast dnes známá jako [[Egypt]]. To by vysvětlilo, proč je vyobrazení [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] zkreslené<ref>https://youtu.be/ELgPjGu6Dr4?t=34m51s</ref>. |
| − | Od roku 1960 je cílem řady automatických výzkumných sond (dodnes kolem padesáti pokusů, přibližně polovina úspěšných) a potenciálním cílem pro návštěvu člověka. Jde hned po [[Měsíc]]i o druhé těleso v naší sluneční soustavě, kterému je věnována velká pozornost.
| |
| | | | |
| − | Přímé mise na Mars ze Země startují nejčastěji v době takzvaných startovacích oken, která se objevují přibližně jednou za dva roky a trvají zhruba měsíc (za cenu větší spotřeby paliva je lze prodloužit). To souvisí s ekonomikou letu a z toho vyplývajícího tvaru dráhy. Sonda letí po půlelipse a proto musí ze Země startovat v takový čas, aby za devět měsíců, po dosažení dráhy Marsu, byl na stejném místě i Mars. Tato poloha planet se opakuje vždy jednou za dva a čtvrt roku.
| + | Jiné zdroje popisují mapu nikoliv jako reálný pohled, ale jako azimutální ekvidistantní projekci se středem v Káhiře. Tato projekce zachovává vzdálenost od středu, ale zvětšuje vzdálenosti kolmé na tento směr. |
| | + | Podle dalších analýz je ale střed mapy spíše na průsečíku rovníku a nultého poledníku. |
| | | | |
| − | | + | Mapa je zvláštní zejména tím, že zobrazuje v severní části kontinent, který vypadá jako [[Anktartida]] bez ledu. Něco takového bylo ale možné zakreslit až v roce [[1952]], kdy byly obrysy kontinentu zmapovány pomocí nejnovější seismické technologie. Na mapě je také vyobrazen ostrov známý jako [[Hy-Brasil]], který se nacházel na SV od Islandu a v současné době je pod hladinou moře. |
| − | == Historie ==
| |
| − | V historii byl Mars pro svou nápadně narudlou barvu symbolem války.
| |
| − | | |
| − | == Artefakty ==
| |
| − | Během automatizovaných misí bylo pořízeno mnoho fotografií. Na některých záběrech byly zachyceny objekty a předměty, které svým vzhledem vzbuzují v pozorovateli dojem, že by mohlo jít o něco, co bylo vytvořeno uměle, nebo že by mohlo jít o důkazy života na Marsu, a to jak v dávné minulosti, tak i v současnosti.
| |
| − | | |
| − | == Život na Marsu ==
| |
| − | Od počátku novodobého zkoumání Rudé planety se vědci mimo jiné zaměřují na možnost existence života na Marsu.
| |
| − | | |
| − | === Voda ===
| |
| − | Vědci z [[NASA]] v roce [[2015]] potvrdili, že vozítko [[Curiosity]] našlo geologické důkazy o existenci dávných řečišť.<ref>Doplnit zdroj</ref> Dle vyjádření serveru National Geographic<ref>http://news.nationalgeographic.com/news/2015/03/150305-mars-ocean-water-map-space-science/</ref> vědci z [[NASA]] potvrdili myšlenku, že na Marsu se v dávné minulosti nacházel oceán o objemu 12,4 milionů kilometrů krychlových vody, který byl nejspíš na severní polokouli.
| |
| − | | |
| − | Dr. Geronimo Villanueva řekl v rozhovoru: „Naše studie poskytuje spolehlivé odhady o tom, kolik vody měl v minulosti právě na základě toho, kolik vody se ztratilo ve vesmíru. Díky této práci můžeme lépe pochopit historii přítomnosti vody na Marsu.“
| |
| − | | |
| − | Dalším zkoumáním bylo díky zmíněné studii zjištěno, že v průběhu let Mars ztratil šestapůlkrát více vody, než je v současnosti v jeho polárních ledovcích. Z odhadů vyplývá, že by starobylý oceán pokryl zhruba 19 % současného povrchu planety.
| |
| − | | |
| − | Pokud si chcete udělat lepší představu, o jaké množství vody se jedná, uvědomte si, že Atlantický oceán na Zemi zabírá 17 % povrchu.
| |
| − | | |
| − | === Mikrobiologický život ===
| |
| − | Sonda [[Viking 1]] na povrchu Marsu provedla několik testů pro detekci života na mikrobiální bázi.<ref>http://www.suenee.cz/na-marsu-je-na-99-zivot-prohlasili-vedci/</ref> Autorem prvního pokusu byl [[Dr. Gil Levin]], Ph.D. ([[NASA]]/sonda Viking):
| |
| − | <cite>Mikroorganismy dýchají stejně jako vy nebo já nebo cokoliv jiného a vylučují oxid uhličitý.
| |
| − | Takže jsme vzali malý vzorek půdy a dali jsme ho do malé nádoby, kde jsme ho po sedm dní neustále sledovali, abychom viděli, zda se v nádobě nevytvářejí bublinky. Výsledek testu byl k našemu překvapení pozitivní. Potvrdil tehdy přítomnost života z hlediska kritérií schválených NASA.</cite>
| |
| − | | |
| − | Další test na přítomnost organických látek na povrchu Marsu byl však negativní. Dr. Levin ale uvedl, že tento druhý test, který vyžadoval, aby ve vzorku půdy bylo přítomno alespoň 30 bakterií, se nevyznačoval takovou přesností a citlivostí, jako jím navržený test, který vyžadoval jako kritérium pro důkaz života přítomnost 3 000 000 bakterií.<ref>Ancient Aliens – S06E08 – Red Planet</ref>
| |
| − | | |
| − | === Vegetace ===
| |
| − | Sonda [[Mars Global Surveyor]] (MGS) pořídila z oběžné dráhy Marsu snímek M08-04688, na kterém je vidět struktura připomínající korunu vzrostlého stromu.<ref>http://www.marsanomalyresearch.com/evidence-reports/2001/019/colossal-trees.htm</ref>. [[Tom Van Flandern|Dr. Tom Van Flandern]] uvedl, že jde o důkaz vegetace na Marsu<ref>http://www.suenee.cz/dr-tom-van-flandern-dukazy-o-umelych-stavbach-na-marsu/</ref><ref>https://www.youtube.com/watch?v=5u-20g7Bwdw</ref>.
| |
| − | | |
| − | === Inteligetní život ===
| |
| − | Na fotografiích pořízených z oběžné dráhy Marsu nebo přímo z jeho povrchu byly zachyceny desítky kontroverzních předmětů, které svým charakterem připomínají dílo inteligentní civilizace. Nejznámějším je jistě [[Tvář na Marsu]] v oblasti [[Cydonia]]. Tato oblast sama o sobě obsahuje i další artefakty, které vypadají jako gigantické [[Pyramida|pyramidy]].
| |
| | | | |
| | == Reference == | | == Reference == |
| | <references /> | | <references /> |
| | | | |
| − | [[Kategorie:Mars|*]] | + | [[Kategorie:Mapy]] |
| | + | [[Kategorie:Ancient Aliens]] |
Mapa Piriho Reise vznikla počátkem 17. století. Vytvořil ji admirál osmanské říše Piri Reis a zachovala se z ní přibližně pouze třetina, která zobrazuje západní, východní a podle některých interpretací i jižní pobřeží Atlantického oceánu.
Tato mapa pravděpodobně vznikla podle starších předloh, které možná vycházely z ještě mnohem starších zdrojů. Mapa je zakreslena z pozice pozorovatele, který se dívá z oběžné dráhy Země, kde středem pozorování je oblast dnes známá jako Egypt. To by vysvětlilo, proč je vyobrazení Jižní Ameriky zkreslené[1].
Jiné zdroje popisují mapu nikoliv jako reálný pohled, ale jako azimutální ekvidistantní projekci se středem v Káhiře. Tato projekce zachovává vzdálenost od středu, ale zvětšuje vzdálenosti kolmé na tento směr.
Podle dalších analýz je ale střed mapy spíše na průsečíku rovníku a nultého poledníku.
Mapa je zvláštní zejména tím, že zobrazuje v severní části kontinent, který vypadá jako Anktartida bez ledu. Něco takového bylo ale možné zakreslit až v roce 1952, kdy byly obrysy kontinentu zmapovány pomocí nejnovější seismické technologie. Na mapě je také vyobrazen ostrov známý jako Hy-Brasil, který se nacházel na SV od Islandu a v současné době je pod hladinou moře.
Reference
