NDE
Zážitek blízké smrti (neboli NDE - Near-Death Experience)[1] nemá všeobecně přijímanou definici. Za blízké smrti se však dají podkládat ty osoby, jejichž fyzický život oficiálně skončil smrtí a přitom si byly ukončení svého života plně vědomy, ale nečekaně se vrátily.[2] Zážitek musí proběhnout během umírání a je nezbytné, aby byl jasný, srozumitelný, bez zlomkovitých nebo chaotických vzpomínek.[3] Prožitky blízké smrti jsou poměrně časté, například průzkum společnosti Gallup z roku 1992 vedl k odhadu, že 12 až 15 miliónů Američanů osobně zažilo NDE.[4] Existují také zážitky shodné s prožitky blízké smrti, s nimiž ale nebyla spojena žádná život ohrožující událost, například dopravní nehody, horolezecké úrazy, porody. Zážitky podobné prožitkům blízké smrti jsou také poměrně časté u nevyléčitelně nemocných pacientů a jsou označovány jako „vize na smrtelné posteli“ nebo „zážitek blížícího se konce života“.[5]
Iniciace
Co může být spouštěčem NDE?
- Zranění oficiální medicínou klasifikované jako neslučitelné se životem
- Vážná dopravní nehoda
- Po úrazu mozku tělo funguje na přístrojích, vědomí se oddělí
- Kritický zdravotní stav způsobený vážnou nemocí
- Otrava
- Vysoce stresující situace
- Silná dávka anestetik před operací
- Řízená meditace
Typický průběh
Lidé zažívající NDE většinou popisují obdobný průběh událostí. Ocitnou se mimo své fyzické tělo a jsou stále v jeho blízkosti. Vidí jej ležet na zemi, na místě nehody, na posteli nebo na operačním sále. Dokážou sledovat, co se kolem jejich těla děle a slyší hlasy lidí, kteří se jim snaží pomoci. Člověk v tomto stavu už většinou nevnímá bolest svého těla, je vůči němu netečný, jako kdyby už nebylo jeho, i když ještě je tam ono vědomí, že tohle bylo moje tělo. Někdy lidé popisují, že se pohybovali po nemocnici a viděli své blízké, jak oplakávají jejich odchod nebo slyšeli lékaře, kteří se vyjadřovali ve smyslu: už to nemá smysl, je pozdě.... Následuje cesta spirálovitým tunelem a ono známé světlo na jeho konci. Někteří lidé tvrdí, že v tunelu věděli, že dosažením světla se smrt stane definitivní. Jiní zase říkají, že prošli tunelem a setkali se se svými zemřelými příbuznými, kteří jim vysvětlili, že ještě nepřišel ten správný čas, že se mají vrátit. Po celou dobu prožívali pocit čisté lásky a přijetí, slyšeli krásnou hudbu a vnímali všudypřítomného Boha. Někteří popisují, že během své poutě zažili retrospekci, během které se jim před očima odehrál jejich životní příběh od dětství po současnost. Některé scény prožívali z pohledu lidí, s nimiž byli v dané situaci v kontaktu. Vnímali jasně pocity těchto lidí, které dotyční měli třeba právě jejich přičiněním. Pokud jde o NDE v souvislosti s klinickou smrtí, uvádí se, že nejdelší případ trval déle než hodinu. Pokud se podaří tělo udržet při životě na přístrojích, pak takový stav může trvat i několik desetiletí.
Vědecké studie
Několik rozsáhlých vědeckých studií na NDE a OOB zpracoval Raymond Moody. Jeho nejznámějším dílem je Život po životě.
