Precese zemské osy - Historie editací

Unknown user: stylistická úprava textu

2023-07-07T13:03:58Z

stylistická úprava textu

← Starší verze		Verze z 7. 7. 2023, 15:03
Řádek 1:		Řádek 1:
	'''Precese zemské osy''' je pohyb, který vykonává v prostoru zemská rotační osa. Precese je způsobena gravitačním působením Měsíce, Slunce a dalších kosmických těles na Zemi. Země se tak chová jako jakýkoliv setrvačník, na který působí vnější síly.		'''Precese zemské osy''' je pohyb, který vykonává v prostoru zemská rotační osa. Precese je způsobena gravitačním působením Měsíce, Slunce a dalších kosmických těles na planetu Zemi. Země se tak chová jako jakýkoliv setrvačník, na který působí vnější síly.
	V důsledku precese opíše místo, kam na obloze směřuje zemská osa, obrazec blízký kruhu. Do přibližně stejného směru se zemská osa vrátí za přibližně 25 700 - 25 800 let.		V důsledku precese opíše místo, kam na obloze směřuje zemská osa, obrazec blízký kruhu. Do přibližně stejného směru se zemská osa vrátí za přibližně 25 700 - 25 800 let.

	Posun o jeden stupeň po opisované kružnici trvá přibližně 71 let a 7 měsíců. Rychlost precese v čase mírně kolísá, takže současná rychlost, odpovídající periodě 25 772 let, nemusí ~~znamenat~~ úplně ~~přesnou dobu~~ jednoho cyklu.		Posun o jeden stupeň po opisované kružnici trvá přibližně 71 let a 7 měsíců. Rychlost precese v čase mírně kolísá, takže současná rychlost, odpovídající periodě 25 772 let, nemusí být úplně přesná vzhledem k době jednoho cyklu.

	Pohyb zemské osy na pomyslné nebeské klenbě způsobuje posouvání [[jarní bod\|jarního bodu]]. Ten se proto nachází každých přibližně 2150 let v jiném znamení zvěrokruhu. V současnosti podle některých autorů přecházíme ze znamení ryb do vodnáře. Podle různých metodik tento přechod nastává někdy mezi roky 1447 (Terry MacKinnell) až AD 3597 (John Addey). Podle současně stanovené hranice mezi souhvězdími nastane přechod kolem roku 2600.		Pohyb zemské osy na pomyslné nebeské klenbě způsobuje posouvání [[jarní bod\|jarního bodu]]. Ten se proto nachází každých přibližně 2150 let v jiném znamení zvěrokruhu. V současnosti podle některých autorů přecházíme ze znamení ryb do vodnáře. Podle různých metodik tento přechod nastává někdy mezi roky 1447 (Terry MacKinnell) až AD 3597 (John Addey). Podle současně stanovené hranice mezi souhvězdími nastane přechod kolem roku 2600.
Řádek 8:		Řádek 8:

	== Souhvězdí lva ==		== Souhvězdí lva ==
	Ve Starém [[Egypt]]ě je doba, kdy se jarní bod nacházel v [[souhvězdí lva]] označována za '''první čas''' [[Zep Tepi]]. Je to období, kdy toto souhvězdí bylo v zákrytu s východem [[Slunce]] za jarní rovnodennosti (v tomto souhvězdí byl [[jarní bod]]) a [[Velká Sfinga]] vzhlížela v tento den ráno na svůj vlastní obraz ve hvězdách (byť byl obraz v tom období neviditelný, naprosto přesvícený Sluncem).		Ve Starém [[Egypt]]ě je doba, kdy se jarní bod nacházel v [[souhvězdí lva]], označována za '''první čas''' [[Zep Tepi]]. Je to období, kdy toto souhvězdí bylo v zákrytu s východem [[Slunce]] za jarní rovnodennosti (v tomto souhvězdí byl [[jarní bod]]) a [[Velká Sfinga]] vzhlížela v tento den ráno na svůj vlastní obraz ve hvězdách (byť byl obraz v tom období neviditelný, naprosto přesvícený Sluncem).

	== Související články ==		== Související články ==

Unknown user: /* Souhvězdí lva */

2021-07-20T13:39:13Z

Souhvězdí lva

← Starší verze		Verze z 20. 7. 2021, 15:39
Řádek 9:		Řádek 9:
	== Souhvězdí lva ==		== Souhvězdí lva ==
	Ve Starém [[Egypt]]ě je doba, kdy se jarní bod nacházel v [[souhvězdí lva]] označována za '''první čas''' [[Zep Tepi]]. Je to období, kdy toto souhvězdí bylo v zákrytu s východem [[Slunce]] za jarní rovnodennosti (v tomto souhvězdí byl [[jarní bod]]) a [[Velká Sfinga]] vzhlížela v tento den ráno na svůj vlastní obraz ve hvězdách (byť byl obraz v tom období neviditelný, naprosto přesvícený Sluncem).		Ve Starém [[Egypt]]ě je doba, kdy se jarní bod nacházel v [[souhvězdí lva]] označována za '''první čas''' [[Zep Tepi]]. Je to období, kdy toto souhvězdí bylo v zákrytu s východem [[Slunce]] za jarní rovnodennosti (v tomto souhvězdí byl [[jarní bod]]) a [[Velká Sfinga]] vzhlížela v tento den ráno na svůj vlastní obraz ve hvězdách (byť byl obraz v tom období neviditelný, naprosto přesvícený Sluncem).

			== Související články ==
			* [[Platónský rok]]

	[[Kategorie:Země]]		[[Kategorie:Země]]
	[[Kategorie:Nebeská mechanika]]		[[Kategorie:Nebeská mechanika]]

Unknown user: Založena nová stránka s textem „'''Precese zemské osy''' je pohyb, který vykonává v prostoru zemská rotační osa. Precese je způsobena gravitačním působením Měsíce, Slunce a…“

2021-04-30T18:06:23Z

Založena nová stránka s textem „'''Precese zemské osy''' je pohyb, který vykonává v prostoru zemská rotační osa. Precese je způsobena gravitačním působením Měsíce, Slunce a…“

Nová stránka

'''Precese zemské osy''' je pohyb, který vykonává v prostoru zemská rotační osa. Precese je způsobena gravitačním působením Měsíce, Slunce a dalších kosmických těles na Zemi. Země se tak chová jako jakýkoliv setrvačník, na který působí vnější síly.
V důsledku precese opíše místo, kam na obloze směřuje zemská osa, obrazec blízký kruhu. Do přibližně stejného směru se zemská osa vrátí za přibližně 25 700 - 25 800 let.

Posun o jeden stupeň po opisované kružnici trvá přibližně 71 let a 7 měsíců. Rychlost precese v čase mírně kolísá, takže současná rychlost, odpovídající periodě 25 772 let, nemusí znamenat úplně přesnou dobu jednoho cyklu.

Pohyb zemské osy na pomyslné nebeské klenbě způsobuje posouvání [[jarní bod|jarního bodu]]. Ten se proto nachází každých přibližně 2150 let v jiném znamení zvěrokruhu. V současnosti podle některých autorů přecházíme ze znamení ryb do vodnáře. Podle různých metodik tento přechod nastává někdy mezi roky 1447 (Terry MacKinnell) až AD 3597 (John Addey). Podle současně stanovené hranice mezi souhvězdími nastane přechod kolem roku 2600.

== Souhvězdí lva ==
Ve Starém [[Egypt]]ě je doba, kdy se jarní bod nacházel v [[souhvězdí lva]] označována za '''první čas''' [[Zep Tepi]]. Je to období, kdy toto souhvězdí bylo v zákrytu s východem [[Slunce]] za jarní rovnodennosti (v tomto souhvězdí byl [[jarní bod]]) a [[Velká Sfinga]] vzhlížela v tento den ráno na svůj vlastní obraz ve hvězdách (byť byl obraz v tom období neviditelný, naprosto přesvícený Sluncem).

[[Kategorie:Země]]
[[Kategorie:Nebeská mechanika]]