Lucidní sny - Historie editací

Unknown user: /* Trénování */

2023-06-16T11:32:58Z

Trénování

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2023, 13:32
Řádek 38:		Řádek 38:
	Pokud si jedinec pokusí vzpomenout, jak se na konkrétní místo dostal nebo co předcházelo tomu, co prožívá teď, většinou si uvědomí, že sní, jelikož sny nemívají logický začátek.		Pokud si jedinec pokusí vzpomenout, jak se na konkrétní místo dostal nebo co předcházelo tomu, co prožívá teď, většinou si uvědomí, že sní, jelikož sny nemívají logický začátek.

	Další možností je technika WILD (Wake Initiated Lucid Dream). Prvním krokem je hluboké uvolnění a zklidnění mysli. Dále ulehnutí - doporučuje se poloha na zádech, nebo poloha, ve které není daný subjekt zvyklý usínat. Podmínkou je klid a příjemné prostředí (postel nebo měkké křeslo). K udržení vědomí ~~se doporučuje třeba~~ soustředit se na své dýchání. Po nějakém čase by se měly dostavit hypnagogické obrazy. Je nutné mít po celou dobu zavřené oči. Když je subjekt připraven, může "vstoupit" do svého snu.		Další možností je technika WILD (Wake Initiated Lucid Dream). Prvním krokem je hluboké uvolnění a zklidnění mysli. Dále ulehnutí - doporučuje se poloha na zádech, nebo poloha, ve které není daný subjekt zvyklý usínat. Podmínkou je klid a příjemné prostředí (postel nebo měkké křeslo). K udržení vědomí je doporučeno například soustředit se na své dýchání. Po nějakém čase by se měly dostavit hypnagogické obrazy. Je nutné mít po celou dobu zavřené oči. Když je subjekt připraven, může "vstoupit" do svého snu.

	Výhodou této techniky je jistota, že si subjekt zapamatuje své vědomé sny, třebaže si normální nepamatuje, protože přechází z reality do snu lineárně, bez přerušení vědomí. Druhou výhodou je jistota, že se jedná o sen lucidní, nikoliv velmi živý (very vivid dream).		Výhodou této techniky je jistota, že si subjekt zapamatuje své vědomé sny, třebaže si normální nepamatuje, protože přechází z reality do snu lineárně, bez přerušení vědomí. Druhou výhodou je jistota, že se jedná o sen lucidní, nikoliv velmi živý (very vivid dream).

Unknown user: /* Vědecký výzkum */

2023-06-16T11:29:13Z

Vědecký výzkum

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2023, 13:29
Řádek 12:		Řádek 12:
	Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].		Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].

	První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdění. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] a popsal je ve své disertační práci ~~o několik let později~~. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.		První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdění. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] o několik let později a popsal je ve své disertační práci. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.

	Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů, potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.		Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů, potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.

Unknown user: /* Vědecký výzkum */

2023-06-16T11:28:03Z

Vědecký výzkum

← Starší verze		Verze z 16. 6. 2023, 13:28
Řádek 12:		Řádek 12:
	Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].		Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].

	První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdění. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.		První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdění. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] a popsal je ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.

	Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů, potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.		Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů, potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.

Unknown user: stylistická úprava textu, nahrazení některých slov

2023-06-14T12:07:53Z

stylistická úprava textu, nahrazení některých slov

← Starší verze		Verze z 14. 6. 2023, 14:07
Řádek 21:		Řádek 21:
	=== Trénování ===		=== Trénování ===

	Tuto schopnost ~~jde~~ určitými postupy natrénovat, prvním důležitým krokem je naučit se pamatovat si své sny, doporučuje se si je ~~například~~ zapisovat. Lidé, kteří si své sny pamatují, mají lepší předpoklady k tomu naučit se lucidně snít. Naučit se to však může každý člověk.		Tuto schopnost lze určitými postupy natrénovat, prvním důležitým krokem je naučit se pamatovat si své sny, doporučuje se například si je zapisovat. Lidé, kteří si své sny pamatují, mají lepší předpoklady k tomu naučit se lucidně snít. Naučit se to však může každý člověk.

	Nejčastěji používanou metodou je tzv. testování reality. Například nápisy ve snech jsou velmi nestabilní (za chvíli je na místě jiný nápis). Pokud tedy člověk během dne čte různé nápisy a kontroluje, zda se po chvíli nezmění, je možné, že to provede i později ve snu a získá tím luciditu. Dále se doporučuje například kontrolovat čas na hodinkách. Ve snu bude čas značně nerealistický, při opětovném pohledu po několika sekundách se stejně jako nápisy mění. Dalším jednoduchým způsobem je pak dýchání přes nos, který si zacpeme prsty, jelikož ve snu i s ucpaným nosem člověk dokáže dýchat běžným způsobem. Testů reality je velké množství, často je ale nejjednodušší se zeptat: „Je tohle možné, reálné?“.		Nejčastěji používanou metodou je tzv. testování reality. Například nápisy ve snech jsou velmi nestabilní (za chvíli je na místě jiný nápis). Pokud tedy člověk během dne čte různé nápisy a kontroluje, zda se po chvíli nezmění, je možné, že to provede i později ve snu a získá tím luciditu. Dále se doporučuje například kontrolovat čas na hodinkách. Ve snu bude čas značně nerealistický, při opětovném pohledu po několika sekundách se stejně jako nápisy mění. Dalším jednoduchým způsobem je pak dýchání přes nos, který si zacpeme prsty, jelikož ve snu i s ucpaným nosem člověk dokáže dýchat běžným způsobem. Testů reality je velké množství, často je ale nejjednodušší se zeptat: „Je tohle možné, reálné?“.

	Testování reality štípnutím je podle teorií Stephena LaBerge účinné ~~jen ve velmi málo snech~~. Prokázal, že sny dokáží mít vliv na veškeré vnímání těla, tudíž pokud se jedinec ve snu štípne, většinou se mu nepodaří navodit lucidní snění, jelikož jeho mozek i ve snu aktivuje vzor pro vnímání bolesti. To samé platí i pro další pocity, jako jsou vzrušení, teplo, chlad, a další vjemy, které může člověk vnímat v reálném světě, když je vzhůru.<ref>{{Citace monografie		Testování reality štípnutím je podle teorií Stephena LaBerge nedostatečně účinné. Prokázal, že sny dokáží mít vliv na veškeré vnímání těla, tudíž pokud se jedinec ve snu štípne, většinou se mu nepodaří navodit lucidní snění, jelikož jeho mozek i ve snu aktivuje vzor pro vnímání bolesti. To samé platí i pro další pocity, jako jsou vzrušení, teplo, chlad, a další vjemy, které může člověk vnímat v reálném světě, když je vzhůru.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = LaBerge		\| příjmení = LaBerge
	\| jméno = Stephen		\| jméno = Stephen
Řádek 35:		Řádek 35:
	}}</ref>		}}</ref>

	Odrazy v zrcadle bývají ve snech často rozmazané, chaotické nebo ~~jinak~~ frustrující.		Odrazy v zrcadle bývají ve snech často rozmazané, chaotické nebo frustrující.
	Pokud si jedinec pokusí vzpomenout, jak se na konkrétní místo dostal nebo co předcházelo tomu, co prožívá teď, většinou si uvědomí, že sní, jelikož sny nemívají logický začátek.		Pokud si jedinec pokusí vzpomenout, jak se na konkrétní místo dostal nebo co předcházelo tomu, co prožívá teď, většinou si uvědomí, že sní, jelikož sny nemívají logický začátek.

	Další možností je technika WILD (Wake Initiated Lucid Dream). Prvním krokem je hluboké uvolnění a zklidnění mysli. Dále ulehnutí - doporučuje se poloha na zádech, nebo poloha, ve které není daný subjekt zvyklý usínat. Podmínkou je klid a příjemné prostředí (postel nebo měkké křeslo). K udržení vědomí se doporučuje třeba soustředit se na své dýchání. Po nějakém čase by se měly dostavit hypnagogické obrazy. Je nutné mít po celou dobu zavřené oči~~! Až~~ je subjekt připraven, může "vstoupit" do svého snu.		Další možností je technika WILD (Wake Initiated Lucid Dream). Prvním krokem je hluboké uvolnění a zklidnění mysli. Dále ulehnutí - doporučuje se poloha na zádech, nebo poloha, ve které není daný subjekt zvyklý usínat. Podmínkou je klid a příjemné prostředí (postel nebo měkké křeslo). K udržení vědomí se doporučuje třeba soustředit se na své dýchání. Po nějakém čase by se měly dostavit hypnagogické obrazy. Je nutné mít po celou dobu zavřené oči. Když je subjekt připraven, může "vstoupit" do svého snu.

	Výhodou této techniky je jistota, že si subjekt zapamatuje své vědomé sny, třebaže si normální nepamatuje, protože přechází z reality do snu lineárně, bez přerušení vědomí. ~~Druhá výhoda~~ je jistota, že se jedná o sen lucidní, nikoliv velmi živý (very vivid dream).		Výhodou této techniky je jistota, že si subjekt zapamatuje své vědomé sny, třebaže si normální nepamatuje, protože přechází z reality do snu lineárně, bez přerušení vědomí. Druhou výhodou je jistota, že se jedná o sen lucidní, nikoliv velmi živý (very vivid dream).

	Pro prožití lucidního snění se doporučuje před ~~spánkem jídlo~~. Je vědecky potvrzeno, že jídlo před spaním zvyšuje aktivitu mozku a tím i napomáhá živějším snům.		Pro prožití lucidního snění se doporučuje před spaním se najíst. Je vědecky potvrzeno, že jídlo před spaním zvyšuje aktivitu mozku a tím i napomáhá živějším snům.
	Při ~~nadměrném~~ spánku nebo ~~jiných~~ poruchách se ~~vám~~ může ~~přihodit~~ [[spánková paralýza]].		Při nadměrně dlouhém spánku nebo spánkových poruchách se může objevit [[spánková paralýza]].

	<ref>[http://www.livestrong.com/article/507200-does-eating-before-bed-cause-dreams/ Does Eating Before Bed Cause Dreams?]</ref>		<ref>[http://www.livestrong.com/article/507200-does-eating-before-bed-cause-dreams/ Does Eating Before Bed Cause Dreams?]</ref>

Unknown user: /* Vědecký výzkum */

2023-06-14T11:51:44Z

Vědecký výzkum

← Starší verze		Verze z 14. 6. 2023, 13:51
Řádek 12:		Řádek 12:
	Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].		Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].

	První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během ~~bdělého života~~. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.		První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdění. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.

	Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.		Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů, potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.

	Je zde jedna nevyřešená otázka o neurofyziologické povaze vědomého snění, která je důvodem pro pochybnosti, a to kvůli elektrické aktivitě ve [[frontální kortex\|frontálním kortexu]], který je obvykle během normálního spánku utlumen. Chování frontálního kortexu nebylo dosud v souvislosti s vědomým sněním důkladně prozkoumáno.		Je zde jedna nevyřešená otázka o neurofyziologické povaze vědomého snění, která je důvodem pro pochybnosti, a to kvůli elektrické aktivitě ve [[frontální kortex\|frontálním kortexu]], který je obvykle během normálního spánku utlumen. Chování frontálního kortexu nebylo dosud v souvislosti s vědomým sněním důkladně prozkoumáno.

Unknown user: /* Vědecký výzkum */

2023-06-14T11:48:51Z

Vědecký výzkum

← Starší verze		Verze z 14. 6. 2023, 13:48
Řádek 12:		Řádek 12:
	Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].		Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].

	První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a od dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdělého života. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.		První vědecká podpora{{Fakt/dne\|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970\|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart\|Keitha Hearnea]] a dobrovolníka [[Alan Worsley\|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdělého života. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita\|Stanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.

	Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.		Během [[1980\|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.

Unknown user: /* Vědecký výzkum */

2023-06-14T11:47:18Z

Vědecký výzkum

← Starší verze		Verze z 14. 6. 2023, 13:47
Řádek 8:		Řádek 8:
	== Vědecký výzkum ==		== Vědecký výzkum ==

	Výzkumu technik a účinků vědomého snění se věnují nezávislé ~~agentury~~, jako třeba LaBergův [[The Lucidity Institute]]. Dále například [[Jung]]ova psychologie považuje vědomé (nebo částečně vědomé) snění jako cestu k sebepochopení. V současnosti nejsou známy případy, kdy by vědomé snění způsobilo duševní nebo tělesnou újmu. Přesto by bylo velmi obtížné určit, zda by nějaká forma vědomého snění mohla bránit užitku běžného snění.		Výzkumu technik a účinků vědomého snění se věnují nezávislé subjekty, jako třeba LaBergův [[The Lucidity Institute]]. Dále například [[Jung]]ova psychologie považuje vědomé (nebo částečně vědomé) snění jako cestu k sebepochopení. V současnosti nejsou známy případy, kdy by vědomé snění způsobilo duševní nebo tělesnou újmu. Přesto by bylo velmi obtížné určit, zda by nějaká forma vědomého snění mohla bránit užitku běžného snění.

	Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].		Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku\|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení\|falešného probuzení]].

Unknown user: Založena nová stránka s textem „[[Michael Willmann (1630–1706): ''Jákobův sen'']] '''Lucidní snění''' ('''bdělý, vědom…“

2021-04-30T17:34:23Z

Založena nová stránka s textem „náhled|[[Michael Willmann (1630–1706): ''Jákobův sen'']] '''Lucidní snění''' ('''bdělý, vědom…“

Nová stránka

[[Soubor:Michael Lukas Leopold Willmann 001.jpg|náhled|[[Michael Willmann]] (1630–1706): ''Jákobův sen'']]

'''Lucidní snění''' ('''bdělý, vědomý spánek''') je pojmenování pro stav, kdy si [[Spánek|spící]] člověk uvědomí, že sní a to mu dá možnost se ve svém [[sen|snu]] vědomě a bez omezení (záleží na jednotlivých dispozicích) pohybovat či ho měnit. Zjednodušeně řečeno jde o „probuzení ve snu“. Užívá se i zkratka „LD“ - z [[angličtina|anglického]] ''Lucid Dreaming''.

== Historie ==
Zmínky o lucidních snech nacházíme už u [[Aristoteles|Aristotela]], nejstarší dochovaný záznam pochází z roku [[415]]. V [[8. století]] byla v [[Tibet]]u buddhisty provozována forma [[jóga|jógy]] zaměřená na udržení bdělosti během spánku. Tímto fenoménem se také zabývali [[Súfismus|súfijští]] mistři. V [[19. století]] se průkopníkem stal markýz d'Hervey de Saint-Denis, který významně zvýšil povědomí o lucidním snění a koncem [[20. století]] [[Stephen LaBerge]] vědecky prokázal existenci tohoto jevu a popsal jevy při něm probíhající v [[mozek|mozku]], takže došlo k jeho obecnému přijetí ve vědeckých kruzích.{{Fakt/dne|20130612081019}}

== Vědecký výzkum ==

Výzkumu technik a účinků vědomého snění se věnují nezávislé agentury, jako třeba LaBergův [[The Lucidity Institute]]. Dále například [[Jung]]ova psychologie považuje vědomé (nebo částečně vědomé) snění jako cestu k sebepochopení. V současnosti nejsou známy případy, kdy by vědomé snění způsobilo duševní nebo tělesnou újmu. Přesto by bylo velmi obtížné určit, zda by nějaká forma vědomého snění mohla bránit užitku běžného snění.

Studie ''Lucid Dreams'' od Celie Greenové z roku [[1968]] zahrnuje předchozí literaturu, ale přináší i vlastní poznatky autorky. Celia Greenová analyzovala hlavní rysy vědomých snů, z nichž vyvodila, že to byly zážitky zcela odlišné od běžných snů. Předvídala, že by měly být spojeny s [[REM fáze spánku|REM]] spánkem. Celia Greenová také jako první spojila vědomé sny s fenoménem [[falešné probuzení|falešného probuzení]].

První vědecká podpora{{Fakt/dne|20140213151457}} vědomého snění přišla v pozdních [[1970|70.]] letech díky úsilí britského parapsychologa [[Keith Heart|Keitha Hearnea]] a od dobrovolníka [[Alan Worsley|Alana Worsleyho]], který využíval signály pohybu očí na [[polysomnograf]]u jako znamení začátku bdělosti. Filozof [[Norman Malcolm]] napsal v roce [[1959]] text ''Dreaming'', ve kterém vyvracel možnost ověření pravosti záznamu snů tímto způsobem, ale tento pokus ukázal, že během vědomého snění je možné vzpomenout si a provést činy dohodnuté během bdělého života. Podobné pokusy zopakoval Stephen LaBerge na [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]] ve své disertační práci o několik let později. Zajímavé je, že LaBerge v té době nevěděl o pokusech Hearnea a Worsleya, pravděpodobně kvůli slabé publicitě Hearneovy práce.

Během [[1980|80.]] let se objevilo několik vědeckých důkazů potvrzujících existenci vědomého snění. Snící byli schopni demonstrovat odborníkům, že byli vědomě přítomni během spánku (obvykle použitím signálu pohybu očí). Navíc se podařilo vyvinout techniky na zvýšení pravděpodobnosti zachování tohoto stavu vědomí.

Je zde jedna nevyřešená otázka o neurofyziologické povaze vědomého snění, která je důvodem pro pochybnosti, a to kvůli elektrické aktivitě ve [[frontální kortex|frontálním kortexu]], který je obvykle během normálního spánku utlumen. Chování frontálního kortexu nebylo dosud v souvislosti s vědomým sněním důkladně prozkoumáno.

== Obvyklé techniky ==
=== Trénování ===

Tuto schopnost jde určitými postupy natrénovat, prvním důležitým krokem je naučit se pamatovat si své sny, doporučuje se si je například zapisovat. Lidé, kteří si své sny pamatují, mají lepší předpoklady k tomu naučit se lucidně snít. Naučit se to však může každý člověk.

Nejčastěji používanou metodou je tzv. testování reality. Například nápisy ve snech jsou velmi nestabilní (za chvíli je na místě jiný nápis). Pokud tedy člověk během dne čte různé nápisy a kontroluje, zda se po chvíli nezmění, je možné, že to provede i později ve snu a získá tím luciditu. Dále se doporučuje například kontrolovat čas na hodinkách. Ve snu bude čas značně nerealistický, při opětovném pohledu po několika sekundách se stejně jako nápisy mění. Dalším jednoduchým způsobem je pak dýchání přes nos, který si zacpeme prsty, jelikož ve snu i s ucpaným nosem člověk dokáže dýchat běžným způsobem. Testů reality je velké množství, často je ale nejjednodušší se zeptat: „Je tohle možné, reálné?“.

Testování reality štípnutím je podle teorií Stephena LaBerge účinné jen ve velmi málo snech. Prokázal, že sny dokáží mít vliv na veškeré vnímání těla, tudíž pokud se jedinec ve snu štípne, většinou se mu nepodaří navodit lucidní snění, jelikož jeho mozek i ve snu aktivuje vzor pro vnímání bolesti. To samé platí i pro další pocity, jako jsou vzrušení, teplo, chlad, a další vjemy, které může člověk vnímat v reálném světě, když je vzhůru.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = LaBerge
| jméno = Stephen
| titul = Lucid Dreaming: A Concise Guide to awakening in Your Dreams and in Your Life
|vydavatel = Sounds True
| rok = 2004
| strany = 15
| isbn = 1-59179-150-2
}}</ref>

Odrazy v zrcadle bývají ve snech často rozmazané, chaotické nebo jinak frustrující.
Pokud si jedinec pokusí vzpomenout, jak se na konkrétní místo dostal nebo co předcházelo tomu, co prožívá teď, většinou si uvědomí, že sní, jelikož sny nemívají logický začátek.

Další možností je technika WILD (Wake Initiated Lucid Dream). Prvním krokem je hluboké uvolnění a zklidnění mysli. Dále ulehnutí - doporučuje se poloha na zádech, nebo poloha, ve které není daný subjekt zvyklý usínat. Podmínkou je klid a příjemné prostředí (postel nebo měkké křeslo). K udržení vědomí se doporučuje třeba soustředit se na své dýchání. Po nějakém čase by se měly dostavit hypnagogické obrazy. Je nutné mít po celou dobu zavřené oči! Až je subjekt připraven, může "vstoupit" do svého snu.

Výhodou této techniky je jistota, že si subjekt zapamatuje své vědomé sny, třebaže si normální nepamatuje, protože přechází z reality do snu lineárně, bez přerušení vědomí. Druhá výhoda je jistota, že se jedná o sen lucidní, nikoliv velmi živý (very vivid dream).

Pro prožití lucidního snění se doporučuje před spánkem jídlo. Je vědecky potvrzeno, že jídlo před spaním zvyšuje aktivitu mozku a tím i napomáhá živějším snům.
Při nadměrném spánku nebo jiných poruchách se vám může přihodit [[spánková paralýza]].

<ref>[http://www.livestrong.com/article/507200-does-eating-before-bed-cause-dreams/ Does Eating Before Bed Cause Dreams?]</ref>

== Reference ==
<references/>
=== Související články ===
* [[Spánek]]
* [[Sen]]
* [[Mimotělní zkušenosti]]
* [[Spánková paralýza]]

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Kassin
| jméno = Saul M.
| odkaz na autora =
| titul = Psychologie
| vydavatel = Computer Press
| místo = Brno
| rok = 2007
| isbn = 978-80-251-1716-3
| kapitola =
| strany = 140
| jazyk =
}}
* [https://eshop.suenee.cz/spiritualita/lucidni-sneni/ Robert Waggoner - Lucidní snění]

=== Externí odkazy ===
* (česky) http://www.lucidnisneni.cz
* http://ld4all.com/
* http://www.lucidcrossroads.co.uk/WILD.htm
* http://socyberty.com/psychology/lucid-dreaming-myths-five-popular-lucid-dreaming-myths-debunked/
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Spánek]]
[[Kategorie:New Age]]

[[Kategorie:USAP]]