Obyvatelná zóna

Obyvatelná zóna je v astronomii užívaný termín pro oblast kolem hvězdy, v níž by se mohl vyskytovat život. Jinými slovy jedná se o oblast, v níž nacházející se planeta přijímá takové množství hvězdné energie, které povrch planety nepřehřívá ani naopak nenechává přespříliš chladným.

Ve sluneční soustavě se v obyvatelné zóně nachází planeta Země. Sousední planety (Venuše a Mars), které jsou Zemi natolik podobné, že by mohly nést život, jsou však již na hranicích tohoto pásma a tak se ani na jedné nemůže voda udržet v kapalném stavu. Na Venuši panují teploty tak vysoké, že s pozemským životem jsou neslučitelné, zatímco naopak Mars se potýká s nízkými teplotami (také i kvůli velmi řídké atmosféře) a značnými teplotními rozdíly mezi dnem a nocí.

Šíře zóny a její vzdálenost od hvězdy se mění v závislosti na velikosti hvězdy a emisi energie. Hvězdy s výkonem nižším, než má Slunce, mají obyvatelnou zónu na mnohem bližších oběžných drahách, odpovídajících přibližně vzdálenosti Venuše či dokonce Merkuru, zatímco planety ve vzdálenosti Země by se potýkaly s nedostatkem tepla a byly by proto jen s obtížemi obyvatelné či zcela neobyvatelné.

Naopak hvězdy s výkonem vyšším mají obyvatelnou zónu na vzdálenějších oběžných drahách, sahajících až na úroveň našich plynných obrů, zatímco planety ve vzdálenosti Země jsou žhavé a neobyvatelné. Existence života na samotných plynných obrech se nepředpokládá, obyvatelná zóna na úrovni plynných obrů by však mohla znamenat vznik života na některém z jejich měsíců.

Sluneční soustava

Koncept obyvatelné zóny vychází ze zkušenosti s naší Sluneční soustavou. Nebyla zatím oficiálně objevena jiná sluneční soustava, kde by tento koncept byl jednoznačně prokázán. Bylo ale objeveno mnoho hvězd a planet, které mají podobnou charakteristiku, z níž lze předpokládat, že by daných planetách mohl být život založený na podobných principech jako na Zemi.